|
|
Měření tepové frekvence pomocí chytrého telefonu
Víteček, Jiří ; Smital, Lukáš (oponent) ; Němcová, Andrea (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá možností měření tepové frekvence pomocí chytrého telefonu. V dnešní době velká část lidí vlastní chytrý mobilní telefon a novější přístroje díky svým senzorům a dalšímu vybavení dokáží zaznamenávat různá data. Aktuální trend je využití těchto dat tak, aby mobilní telefon nahradil přístroje jiné, např. navigaci, fotoaparát, videokameru či multimediální přehrávač. V poslední době nacházejí mobilní telefony uplatnění také v oblasti medicíny a díky jejich masovému rozšíření je zde potenciál využití k včasnému odhalení zdravotních problémů. S funkční mobilní aplikací se vyšetření stává levné, rychlé, stále dostupné a snadné pro širokou veřejnost. Na začátku práce je uveden základní anatomický a fyziologický popis srdce a oběhové soustavy, dále je zde pojednáno o měření TF, historii měření, metodách měření TF a problematice měření TF pomocí chytrého telefonu. Dále jsou popsány dvě navržené metody využívající mikrofon a akcelerometr mobilního telefonu. U každé metody je popsáno provedené testování a statistické vyhodnocení. Práce potvrdila možnost využití těchto metod pro relativně přesné měření tepové frekvence, a to i za různých podmínek měření. Vytvořené aplikace s grafickým uživatelským rozhraním jsou v práci popsány i s ukázkami. Poslední část obsahuje porovnání metod, doporučení pro měření a závěrečné vyhodnocení.
|
|
|
Atletický trénink. Vlastní výkonnostní vývoj a trénink.
Broda, Michal ; Vindušková, Jitka (vedoucí práce) ; Krátký, Petr (oponent)
Atletický trénink. Vlastní výkonnostní vývoj a trénink. Cíle: Hlavním cílem této práce byla analýza výkonnostního vývoje a tréninku Michala Brody v průběhu jeho dosavadní atletické kariéry s důrazem na vývoj tréninku od roku 2004. Zkoumali jsme problematiku měření tepové frekvence jako způsobu bezprostředního řízení tréninku. Dále jsme se zabývali adekvátností tréninku z hlediska ročního tréninkového cyklu. Metody: V naší práci jsme použili empirické metody pedagogického výzkumu. Matematickými a statistickými metodami jsme zpracovali různé kvalitativní a kvantitativní ukazatele, které jsem získali z tréninkové dokumentace. Hodnoty TF byly zpracovávány v programu Polar Precision Performance™. Tento program automaticky počítá celkové zatížení v jednotlivých metabolických zónách, počet tréninkových hodin, naběhaných kilometrů, spálených kalorií, tréninkových záznamů, celkový výkon a tempo, průměrnou a maximální hodnotu tepové frekvence. Výsledky: Došli jsme k závěru, že trénink Michala Brody se stále vyvíjí. Z obecných i speciálních tréninkových ukazatelů je patrný nárůst objemu zatížení. Oproti očekávání se nepotvrdil kladný vztah mezi naběhanými kilometry ve speciálním tempu a výkonem v závodu na 800 metrů. Řízení tréninku podle TF přispělo k lepší kontrole tréninkové zátěže a tím ke zlepšení...
|
|
|
Do Information Cascades Arise Easier under Time Pressure? Experimantal Approach.
Cingl, Lubomír ; Bauer, Michal (vedoucí práce) ; Pertold, Filip (oponent)
Informační kaskády jako forma racionálního stádového chování pomáhají vysvětlit celou řadu ekonomických jevů, kde neoklasická teorie zaostává, jako například módní trendy, tvorba 'bublin' na burze, konformismus nebo obecně následování rozhodnutí ostatních. Za použití laboratorního experimentu se snažím modelovat sklon ke stádovému chování stejně jako sklon k zobrazení informace, která může ke stádovému chování vést. Účastníci experimentu měli za úkol splnit jednoduchou kognitivně nenáročnou úlohu za různých experimentálních podmínek. Úloha není pravděpodobnostní, ale nejistota ohledně vlastního signálu je tvořena různými stupni časové tísně. Očekávám, že tato situace přiměje účastníky k častější imitaci výsledků ostatních. Mezi hlavní výsledky patří, že sklon ke stádovému chování není významně odlišný ani v jedné ze tří úrovní časové tísně. Osobnostní charakteristiky měřené pomocí protokolu Big Five naproti tomu významně vysvětlují model, nicméně ani jejich vztah není vždy intuitivní. Informační kaskády nastaly, nicméně nikdy v perfektní formě. Tepová frekvence narostla v průběhu řešení úlohy, ale nebyla korelovaná se subjektivním údajem stresu. Tepová frekvence navíc významně predikuje sklon ke stádovému chování, nicméně se záporným znaménkem. Efekt reputace hraje významnou roli ve vysvětlení...
|
|
|
Měření tepové frekvence pomocí chytrého telefonu
Víteček, Jiří ; Smital, Lukáš (oponent) ; Němcová, Andrea (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá možností měření tepové frekvence pomocí chytrého telefonu. V dnešní době velká část lidí vlastní chytrý mobilní telefon a novější přístroje díky svým senzorům a dalšímu vybavení dokáží zaznamenávat různá data. Aktuální trend je využití těchto dat tak, aby mobilní telefon nahradil přístroje jiné, např. navigaci, fotoaparát, videokameru či multimediální přehrávač. V poslední době nacházejí mobilní telefony uplatnění také v oblasti medicíny a díky jejich masovému rozšíření je zde potenciál využití k včasnému odhalení zdravotních problémů. S funkční mobilní aplikací se vyšetření stává levné, rychlé, stále dostupné a snadné pro širokou veřejnost. Na začátku práce je uveden základní anatomický a fyziologický popis srdce a oběhové soustavy, dále je zde pojednáno o měření TF, historii měření, metodách měření TF a problematice měření TF pomocí chytrého telefonu. Dále jsou popsány dvě navržené metody využívající mikrofon a akcelerometr mobilního telefonu. U každé metody je popsáno provedené testování a statistické vyhodnocení. Práce potvrdila možnost využití těchto metod pro relativně přesné měření tepové frekvence, a to i za různých podmínek měření. Vytvořené aplikace s grafickým uživatelským rozhraním jsou v práci popsány i s ukázkami. Poslední část obsahuje porovnání metod, doporučení pro měření a závěrečné vyhodnocení.
|
|
|
Atletický trénink. Vlastní výkonnostní vývoj a trénink.
Broda, Michal ; Vindušková, Jitka (vedoucí práce) ; Krátký, Petr (oponent)
Atletický trénink. Vlastní výkonnostní vývoj a trénink. Cíle: Hlavním cílem této práce byla analýza výkonnostního vývoje a tréninku Michala Brody v průběhu jeho dosavadní atletické kariéry s důrazem na vývoj tréninku od roku 2004. Zkoumali jsme problematiku měření tepové frekvence jako způsobu bezprostředního řízení tréninku. Dále jsme se zabývali adekvátností tréninku z hlediska ročního tréninkového cyklu. Metody: V naší práci jsme použili empirické metody pedagogického výzkumu. Matematickými a statistickými metodami jsme zpracovali různé kvalitativní a kvantitativní ukazatele, které jsem získali z tréninkové dokumentace. Hodnoty TF byly zpracovávány v programu Polar Precision Performance™. Tento program automaticky počítá celkové zatížení v jednotlivých metabolických zónách, počet tréninkových hodin, naběhaných kilometrů, spálených kalorií, tréninkových záznamů, celkový výkon a tempo, průměrnou a maximální hodnotu tepové frekvence. Výsledky: Došli jsme k závěru, že trénink Michala Brody se stále vyvíjí. Z obecných i speciálních tréninkových ukazatelů je patrný nárůst objemu zatížení. Oproti očekávání se nepotvrdil kladný vztah mezi naběhanými kilometry ve speciálním tempu a výkonem v závodu na 800 metrů. Řízení tréninku podle TF přispělo k lepší kontrole tréninkové zátěže a tím ke zlepšení...
|
|
|
Do Information Cascades Arise Easier under Time Pressure? Experimantal Approach.
Cingl, Lubomír ; Bauer, Michal (vedoucí práce) ; Pertold, Filip (oponent)
Informační kaskády jako forma racionálního stádového chování pomáhají vysvětlit celou řadu ekonomických jevů, kde neoklasická teorie zaostává, jako například módní trendy, tvorba 'bublin' na burze, konformismus nebo obecně následování rozhodnutí ostatních. Za použití laboratorního experimentu se snažím modelovat sklon ke stádovému chování stejně jako sklon k zobrazení informace, která může ke stádovému chování vést. Účastníci experimentu měli za úkol splnit jednoduchou kognitivně nenáročnou úlohu za různých experimentálních podmínek. Úloha není pravděpodobnostní, ale nejistota ohledně vlastního signálu je tvořena různými stupni časové tísně. Očekávám, že tato situace přiměje účastníky k častější imitaci výsledků ostatních. Mezi hlavní výsledky patří, že sklon ke stádovému chování není významně odlišný ani v jedné ze tří úrovní časové tísně. Osobnostní charakteristiky měřené pomocí protokolu Big Five naproti tomu významně vysvětlují model, nicméně ani jejich vztah není vždy intuitivní. Informační kaskády nastaly, nicméně nikdy v perfektní formě. Tepová frekvence narostla v průběhu řešení úlohy, ale nebyla korelovaná se subjektivním údajem stresu. Tepová frekvence navíc významně predikuje sklon ke stádovému chování, nicméně se záporným znaménkem. Efekt reputace hraje významnou roli ve vysvětlení...
|
host ::
RSS.